NĚMECKO

Historie

Stát vzniká po rozpadu Francké říše v 10. století. Ve středověku vzniká Svatá říše národa německého, která je později rozdrobena. Sjednoceno v roce 1871 pod Pruskem. Po prohrané 2. světové válce byl stát rozdělen na SRN a NDR, ke sjednocení dochází 3.10.1990. Zákonodárný je sněm (Bundestag). Německo má 16 spolkových zemí. Hlavním městem je Berlín. Je zakládajícím členem EU.

Státní zřízení

Podle západoněmecké ústavy z roku 1949 je Německo federativní republikou deseti zemí. V roce 1990 v souvislosti se sjednocením vzniklo na území Východního Německa pět nových spolkových zemí. Sjednocený Berlín se stal šestnáctou zemí a novým hlavním městem Německa. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament, složený ze Spolkového sněmu a Spolkové rady, jejíchž 68 členů zastupuje jednotlivé země. Spolkový sněm volí kancléře, hlavu vlády. Prezident, který je formální hlavou státu je volen na pět let voličským sborem, složeným s delegátů spolkového sněmu i zemských sněmů. Složení vlády jednotlivých spolkových zemí se může lišit od vlády spolkové.

Geografie

Německo leží ve střední Evropě při Baltském moři, mezi Polskem a Francii, na východě hraničí s Českou republikou, na jihu s Rakouskem a Švýcarskem, na západě s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemím a na severu s Dánskem. Členité severní pobřeží omývají vody Severního a Baltského moře. Německo leží v oblasti v západoevropského mírného a vlhkého podnebí s projevujícími se vlivy kontinentálního podnebí následkem větší vzdálenosti východních částí od oceánu. Jaro je krátké, léto teplé, při pobřeží je v létě relativně chladněji než ve vnitrozemí. Zima je dlouhá s častými větry. Je zde dostatek srážek (kromě oblasti mezi Lipskem a Magdeburgem), sníh padá hlavně na východě a jihu státu.

Obyvatelstvo

Obyvatelé jsou Němci. Dále zde žije národnostní menšina Lužických Srbů, mluvících v okolí Chotěbuze dolní a v okolí Budyšínu horní lužickou srbštinou. Při pobřeží a na ostrovech Severního moře žije nečetná menšina Frisků s vlastním jazykem. Většina obyvatelstva je zaměstnána v průmyslu a obchodu.

Sídla

Hlavním a největším městem je Berlín. Je důležitým politickým, hospodářským a kulturním střediskem země. Sídlí zde Humboldtova univerzita. Je tu jeden z největších evropských vnitrozemských přístavů. Průmyslový Berlín je důležitou železniční a leteckou křižovatkou Evropy. Toto moderní velkoměsto bylo vybudováno po 2. sv. válce, v níž bylo původní město zničeno. Původním hlavním městem NSR bylo universitní město Bonn, ležící na Rýnu. Druhým největším městem Německa je Hamburk, přístav při ústí Labe do Severního moře. Je to čtvrtý největší přístav Evropy, živé velkoměsto s významem pro světový obchod. Třetím velkým městem je Mnichov, hlavní město Bavorska; jsou zde umělecké sbírky, velký průmysl potravinářský, oděvní a strojírenský. Kolín nad Rýnem je velkým průmyslovým městem Porýní; je zde největší gotický chrám v Německu. Dalším velkým městem je Lipsko – průmyslové a obchodní středisko se světově významnými jarními a podzimními veletrhy. Je zde univerzita, velká vědecká knihovna, tiskárny. Město je také sportovním střediskem. Blízko českých hranic leží na Labi Drážďany, proslulé kulturními památkami a uměleckými sbírkami. Žije zde přes 500 000 obyvatel. Severně od Drážďan je Míšeň (Meissen) s výrobou proslulého porcelánu. Velkými průmyslovými centry jsou Dusseldorf, Frankfurt nad Mohanem, Dortmund, Stuttgart, přístav Brémy, Hannover, Roztoky, Norimberk (Nurnberg), Chemnitz, Frankfurt nad Odrou ( s chemickým a strojírenským průmyslem ) a Halle. Zajímavou stavbou je i Zámek Neuschwanstein, který patří mezi Divy Světa.

Průmysl

Německo je vysoce rozvinutý průmyslový stát s vyspělým zemědělstvím. Hodnotnou výrobou zaujímá čtvrté místo na světě. Základem hospodářství je bohatství černého a hnědého uhlí a železné rudy, která se vyskytuje poblíž naleziš? černého uhlí v Poruri. Těžba však pro rozvinutý průmysl nestačí. Pro průmysl je důležitá výroba elektrické energie, která se částečně získává z vodních zdrojů v alpských oblastech. V Německu jsou zastoupena všechna odvětví průmyslu. Největší průmyslovou oblastí je Poruri (povodí řeky Ruhr ) a Porýní. Nejdůležitější je hutnictví a strojírenství (Mohuc, Kolín nad Rýnem) ,dále elektronika, těžební a chemický průmysl a celá řada dalších výrobních odvětví. Výroba spotřebního a potravinářského zboží je rozšířena po celém státě.

Zemědělství

Zemědělství je velmi vyspělé, s maximálním využitím mechanizačních prostředků. Produkce kryje vlastní potřebu a přebytky jsou vyváženy. Orná půda zabírá 47% z celkové plochy, lesy pokrývají 27% a louky a pastviny 12% celkové rozlohy. Nejúrodnější jsou oblasti při řece Rýnu a Dunaji a Magdeburská oblast. Pěstuje se zde žito a oves, méně pšenice a ječmen. Z okopanin jsou to hlavně brambory a cukrovka. V Bavorsku i chmel a len. V údolí řek Rýna a Mosely se daří vinné révě a tabáku. Orná půda zabírá 47% z celkové plochy, lesy pokrývají 27% a louky a pastviny 12% celkové rozlohy.

Doprava

Mohutně rozvinutému průmyslu odpovídá i moderně řešená doprava. Hustá železniční sí? je doplněna hustou sítí silnic a dálnic. Také řada splavných řek propojených průplavy tvoří důležité dopravní cesty, hlavně Rýn s velkým vnitrozemským přístavem Duisburgem v průmyslové oblasti. Splavné části řek měří přes 6 500 km. Severomořsko – baltský průplav spojuje Severní moře s Baltským a mohou jím plout i velké námořní lodě. Největší námořní přístavy leží při Severním moři: Hamburg, Brémy, (Bramen), při Baltském moři Roztoky, Kiel a Lubeck. Také letecká doprava je vyspělá. Ve Frankfurtu nad Mohanem je jedno z největších evropských letiš? s velkým mezinárodním provozem.

Zdroj: http://www.volny.cz/jan.molcik/

tisk